Náš příspěvek do MF Dnes

18.10.2016

Redakce MF Dnes nám položila otázky na téma kontaktní vs provětrávané fasády, fasády novostaveb a dodatečné zateplování starších objektů 

- V čem vidíte hlavní přínosy nebo nevýhody obou postupů. Kdy který klientům doporučujete a co všechno je při volbě řešení potřeba zvážit?

V naprosté většině případů se dnes používají kontaktní zateplovací systémy, kdy izolantem je polystyren, minerální vata nebo okrajově nové druhy alternativních materiálů. Výhodou je, že se tento systém používá již dost dlouho na to, aby byl dobře technologicky a pracovně zvládnutý, rovněž jde o nejlevnější variantu zaizolování budov. Jedná se tedy o optimální volbu pro většinu aplikací.

Neplatí to však pro ty případy, kdy do stěn vzlíná byť jen malé množství zemní vlhkosti od nedostatečně zaizolovaných základů nebo pro nadměrně vlhký provoz budovy uvnitř. To je typické pro starší objekty, které permanentně vlhnou a kde je tedy žádoucí využít výhod provětrávané fasády. Zeď je i po zateplení z venkovní strany větraná, což zajišťuje stálý odvod kondenzační vlhkosti směrem ven a nekumuluje se ve zdivu. Další výhodou je, že se dům, díky proudění vzduchu, v létě dobře ochlazuje a nedochází k přehřívání nebo jenom v omezené míře. Montáž provětrávaných fasád je snazší a rychlejší, většina těchto systémů používá tzv. suchou cestu, což v budoucnu umožňuje bezproblémovou výměnu jednotlivých desek izolantu, třeba v případě poškození. Obecně z hlediska funkčnosti a proveditelnosti u provětrávaných fasád žádné nevýhody v porovnáním s kontaktními systémy nenajdeme, je však potřeba připravit se na vyšší pořizovací náklady.

- Jaké jsou mezi oběma variantami cenové rozdíly?

Pokud se bavíme o vstupních nákladech pak by provětrávaný fasádní systém neměl být dražší o víc než 25% oproti kontaktnímu. 

- Je možné na odvětrávanou fasádu dát omítku? A (v krátkosti) jak?

Principem provětrávané fasády je vzduchová mezera mezi zdivem a izolantem. Tu zajistíme přikotvením nosného roštu na zdivo, který danou mezeru vymezí a zároveň nese izolaci. Nebo existují systémy, kdy lze kotvit i jednotlivé desky izolantu s definovanou mezerou. Následně na ukotvenou izolační vrstvu aplikujeme omítky stejným způsobem jako v případě kontaktních zateplení. Tedy odpověď je ano.

- Jaké jsou možnosti obkladů u odvětrávaných fasád?

Jsou shodné s možnostmi, které nám nabízí kontaktní fasády a dá se na ně aplikovat všechny druhy obkladů. Výběr obkladových materiálů je široký, lze volit mezi přírodními materiály, ať už se jedná o dřevěné či kamenné obklady, nebo jejich napodobeniny. Tzv. umělý kámen, nejčastěji vyráběný z lehčeného betonu, má bohatou škálu tvarů i odstínů. Jeho výhodou je nižší hmotnost než u přírodního kamene, při zachování dlouhé životnosti. Stále více se mezi obkladovými materiály prosazují plasty, jež nejčastěji imitují dřevo, ale dnes se již "umí tvářit" také jako kámen, režné cihly a dokonce i omítka. 

- Se kterými domy je podle vašich zkušeností ve věci výběru fasády největší potíž a znamenají složitý oříšek k řešení?

Nedá se říci, že by výběr či provedení fasády byl přímo oříšek, ale zopakuji co jsem zmiňoval v předcházející otázce. Problém je u straších domů s nedostatečnou hydroizolací, kdy je potřeba pečlivě vážit výběr fasádního systému v kombinaci s vhodným izolantem. Provětrávané fasády jsou dobrou možností, jak dům tepelně zaizolovat při zachování nezměněného klimatu uvnitř objektu. Nesmíme však zaměňovat tepelnou izolaci provětrávanou fasádou se systémovým řešením zamezujícím vlhnutí zdiva směrem od základů. 

- Podléhají fasády módním vlnám? Odkud k nám převážně vlny přicházejí? A jaká je aktuální právě nyní?

Ano, fasády kopírují módní trendy. Hlavní roli samozřejmě hrají projekční kanceláře a architekti, kteří přicházejí s novými, nápaditými řešeními navrhovaných objektů, jejichž dominantním prvkem pochopitelně je fasáda. Obecně se stále více prosazuje skandinávská střídmost a funkčnost s využitím přírodních materiálů. Seveřani jsou na špici ať už jde o průmyslový design, funkční design nebo architektonické ztvárnění budov. Svou roli hrají také podobné klimatické podmínky se severem Evropy. Asi většině z nás se líbí např. středomořská architektura, ta je však do našich podmínek zcela nevhodná. Samostatnou kapitolou jsou barevné odstíny. Máme za sebou vlnu žluto - oranžovou, poslední dvě sezóny patřily šedé a červené, letošní sezóna je na vlně hnědých a béžových barev. I zde však začíná stále více platit, že v jednoduchosti je síla a nadčasovost. Prakticky to znamená, že ubývá lemů kolem oken, šambrán, kombinací více jak dvou fasádních barev a jiných zvýrazňujících, či silně kontrastních prvků a přechodů mezi jednotlivými stavebními díly a naopak se prosazují mírná, decentní řešení.

- Jakou nejčastější chybu dělají lidé, kteří se do fasády pustí svépomocí? Co vás spolehlivě vyděsí nebo nad tím kroutíte hlavou, když třeba jedete přes české vesnice?

Jedná se především o špatný výběr materiálů. Celková funkčnost fasády je závislá na všech kompozitech kdy materiály se vzájemným spojením doplňují a vytvářejí celek. Vynecháním či nevhodným výběrem byť jen dílčích částí se snižuje kvalita i životnost celého systému. Dále je to nedodržení technologických postupů. Jsme zemí kutilů, v dobrém i horším slova smyslu. Laik samouk nemůže v krátkém čase, bez dobrého teoretického základu a praktické zkušenosti, do hloubky pochopit celou problematiku provedení fasády. Jako praktický a již poněkud extrémní případ uvedu, že jsem nedávno viděl stavebníka izolovat kontaktním systémem starší, zjevně vlhký dům zcela nevhodným polystyrenem navíc ještě nevhodnější síly 50mm.

Co se týče českých vesnic, nesluší jim velké množství křiklavých, silně kontrastních, překombinovaných barev a materiálů. Styl a barvu domu nelze volit stejně jako barvu oblečení či auta, protože se mi líbí. Chybí mi více respektu ke krajině a přírodě vůbec. Je hloupé, aby dům již z dálky dával najevo "tady bydlím já a mám rád fialovou", ale raději tady bydlí lidé, kteří berou ohled na své okolí a snaží se žít v souladu s okolní krajinou. 

- Dá se definovat, jak poznám, že jsem se obrátila na skutečného odborníka, když jsem sama naprostý laik?

Naprostý laik je pro vaší budoucí fasádu asi bezpečnější vlastnost nežli již zmiňovaný laik samouk. Pokud si uvědomuji, že být v některých oblastech laik není ostuda, je dobré uplatnit několik obecných principů. Hlavní je najmout si autorizovaný stavební dozor s dobrými referencemi. Pokud to uděláte, předešli jste téměř s jistotou všem potenciálním komplikacím a negativním finančním dopadům vyplývajících z výběru a uzavírání smluv se stavebními firmami, z nekvalitně odvedené práce stavbařů a případným reklamacím. Pokud se už z jakéhokoliv důvodu rozhodnete pro výběr a kontrolu stavební firmy vlastními silami, vybírejte prověřenou firmu ze svého okolí, jež je ochotná a schopná zavést vás za svými klienty a pochlubit se odvedenou prací, je připravená diskutovat o vašich potřebách a představách a vystupuje od počátku transparentně. Velice důležitá je pochopitelně dobře napsaná a vyvážená smlouva o dílo, nejlépe připravená vámi najatým právníkem.

- Vyberte, prosím, novinku v oboru, která vás v poslední době zaujala (i kdyby to byla maličkost) a krátce ji představte.

Rád bych představil službu návrh fasády. Tak jako si už dnes nedovedeme představit výběr kuchyně či koupelny bez předchozí vizualizace, začíná být stejný postup běžný i při výběru fasády. Nejedná se o vizualizaci fasády, jež je často součástí projektové dokumentace, ale o návrh fasády na již stojící dům v reálném prostředí. Vhodná je pro novostavby i pro rekonstrukce starších objektů. Stojí řádově jednotky procent ceny provedení fasády, za což si můžete nechat váš dům navrhnout přímo do fotografie. Předejdete obavám o nevhodných barvách a fasádních obkladech a naopak si potvrdíte co bude vašemu domu slušet. Pohledem zkušeného grafika si rozšíříte okruh možností ztvárnění fasády vašeho domu a budete mít jasnou představu o tom, jak následná realizace bude vypadat. To vám rovněž usnadní komunikaci s realizační firmou a může uspořit náklady na následné úpravy či změny.

Děkuji Vám za rozhovor, Jana Divišová - redakce Mladá Fronta Dnes - příloha Doma